Pyroforum.org

už to tady psal blaster - je potřeba rozlišovat mezi brizantním a tlakovým účinkem. Samozřejmě, že plynná směs nedokáže udělat díru do pětky pásovice tak jako to zvládne 20g hexu, ale tlakový účinek je na plošné překážky z tenkého materiálu jednoznačně dost zničující.
Nevím co myslíš účinností spalování - to teplo se tam prostě uvolní, v tom už by neměl být žádný fígl. Otázka spíš zní kolik z něj se využije na ohřátí plynů a kolik na mechanickou, resp. tlakovou práci. Vzhledem k pomalejší reakci v plynu je tlakový impulz sice slabší, ale mnohonásobně déle trvající než od kondenzované výbušiny a to dovede taky nadělat solidní neplechu => princip termobarických a FAE zbraní, ale to už tu taky bylo tuším řečeno.

Nejlepší by bylo asi udělat test v reálu - jaxi takový balonek s tenkým plechem a sklem z malé vzdálenosti poradí. Bohužel nemám natolik sebevražedné tendence abych míchal kyslík s acetylenem

QNX..Ako to odhadujem?....keby si to skusil,tak by si nepochyboval,ak trafis dobry pomer je to poriadna supa s kratuckym jasnym zableskom a tlakovou vlnou a to dokonca aj v malich mnozstvach,takze odtial moje presvedcenie o detonacii.Niekde som videl rychlosti vybuchu plynnych zmesy a tie sa u vodiku a acetylenu pohybovali okolo 3000m/s...ak si dobre pamatam a taktiez tam bola uvadzana vzdialenost na akej tuto hodnotu dosahuju.Zaujalo ma ze najvacsia det.rychlost bola u vodiku po pridani nejakeho inertu,myslim ze to bolo helium.Ako uz bolo spomenute,plosny tlakovy ucinok plynnych zmesy je skryty,ale po prepocitani je silnejsi ako u tuhych vybusnin.Tiez zaujimavy pokus je napustat takuto zmes do mydlovej vody a zapalit vzniknutu penu ))))

Maniak: účinností spalování .... dejme tomu, že máš 10l v balonku. Pokud dojde ke spálení 50% plynu (ostatní se třeba stihne "rozfouknout" do okolí (což se v případě pouhého hoření z nějaké části stát může) , kde se naředí pod výbušnou mez) tak účinnost bude 0.5 (nebo 50%)
Nepředpokládám, že z 10l vyhoří opravdu všech 10l, ale jestli je to 5l , nebo 9.9l nedokážu vůbec odhadnout.

kamo: tak to já tak dobrej odhad nemám. Ty fakt poznáš, jestli to hoří 10ms nebo 10mikrosekund ? U balonku je to těžko pozorovatelný, ale stálo by za to udělat pokus třeba v 200l v sudu . Jednou tam dát palník, v druhém případě rozbušku. Nevím, třeba to acetylenu rozdíl nebude, ale u jiných plynů bych rozdíl čekal .... tak jsem se to aspon dočetl v literatuře.

Neviem preco by v stechiometrickej zmesy plynu nemalo zreagovat vsetko...je to dokonala zmes na "urovni" chemickej zluceniny.
Jasne ze kazdy plyn ma iny charakter priebehu horenia a acetylen je asi najrychlejsi.No ako som si vsimol,ak sa pouzike cisty kyslik,tak aj npr taky benzin vybuchuje podobne.

Takže, asi namíchat stechiometrickou směs a k tomu inertní plyn s dobrými tlumícími schopnostmi, třeba N2, lepší by teda bylo z mechanického hlediska He, ale to se jen tak nesežene.
Aby jsme nevyrobili sudovou bombu
Nedělám si srandu, už jsem viděl, jak nějakýmu všeumělovi takhle uletělo dvě kila těžké víko sudu, který vyčistil benzínem a pak do něj chtěl udělat díru karboflexkou. To víko vyletělo asi dva metry vysoko a pak se zapíchlo okrajem tak půl metru do písku. Dostat tím ten někdo do hlavy tak by ho asi pracovní helma moc nezachránila.
No jo, ale jak odhadnout, kolik toho vydrží 200 l sud? Není na něm údaj o dovoleném tlaku. A taky si neumím představit, jak měřit v domácích podmínkách rychlost hoření.

Niekde na nete som našiel že elektrolýzou H2SO4 sa dá získať H2 +O2 a pritom H2SO4 v roztoku zostáva skúsil som to použil som cínové elektródy (vydržali najviac) a stojí to zato, aj malé množstvo robí dobrý efekt. Napustil som to do mydlovej vody vytvorili sa 3 bublinky a zapálil som to buchlo to asi ako pirát.

H2 a O2 je lepší připravit elektrolýzou vody s přídavkem KOH. K přípravě jednoho 1m3 třaskavé směsi je potřeba asi 3-4 kWh elektřiny. Proud musí být cca 2V a stejnosměrný. Jako elektroda se dá použít nerezový plech i když to není z hlediska účinnosti elektroda ideální. Dokonce by nebyl problém udělat samotlakovací elektrolyzér pro tlaky třeba 100-200 at. Když se to propočítá, tak to cenově vychází docela dobře. Za pár desetikorun si můžete zbořit celej barák.

stačí NaCl nebo Na2SO4 nebo prostě cokoliv, co tvoří ve vodném roztoku elektrolyt. Koncentraci roztoku a vzdálenost elektrod takovou, aby probíhala elektrolýza ale ne var. Z hlavy si nevzpomenu, ale potřebné koncentrace a další údaje jsou v nějakých tabulkách. Dá se to taky udělat jenom tak zkusmo, dřív se podobným způsobem vyráběla topná tělesa do akvárií. Prokop Diviš podobným způsobem, s pomocí necek, vody, soli a řetězu na stožáru, pokusně měřil energii blesku a neměl ani ampérmetr, dokonce ani žárovku o známém odporu
Pro výpočet by bylo potřeba znát kromě vodivosti roztoku i tepelné ztráty nádoby, to už se v domácích podmínkách na rozdíl od toho prvního dostupnými přístroji špatně měří.

No, ale zapalovat to přímo na elektrolyzéru není moc dobrý nápad. Lepší je umístit elektrody pod trychtýře, napojit hadičky a nechat plyny probublávat ještě jednou nádobou, kde bude čistá voda se saponátem.
Není to nic složitého, já jsem to kdysi složil ze dvou hrnců a skleněných zvonů do akvária s hadičkami. Elektrody byly z monočlánků, zapíchnuté do dětské plastelíny. Kdyby se ta plastelína neroztavila a nezamastila ten roztok, běží to ještě dneska
K napájení jsem použil trafo ve starém dvanáctilampovém rádiu, bylo to 6V, 4A, samozřejmě stejnosměrné.
Pokud někoho napadne to samé, tak bacha, hned vedle těch 6V jsou pájecí body kde je je 30, 120, 150 a 2*300V, sice je to tak slabé, že to jenom kope, ale nikdy nevíš...
Jinak, použijte třeba nabíječku na akumulátory do auta.
"V terénu" jsem použil jako zdroj proudu alternátor v autě.

Když byl potřeba nafouknout balónek, použil jsem elektrody s trychtýřem na dně sudu s elektrolytem a do hadičky pro jistotu trochu vaty.
Kdo nemá sud, dá se to taky udělat v kyblíku s těsným víkem.

Podarilo sa my nájsť nejaké Vdet .Takže Vdet vodíka prevyšuje detonačnu rýchlosť ostatných palív.Napríklad pri 300´C a 10kPa je Vdet 2200m/s, pri atmosferickom tlaku a 20% obsahu vodíka 1600m/s ,a pri 80% obsahu vodíka 3400m/s.

Vdet benzín+vzduch - 2500m/s
Vdet metán+uholný prach - 2000m/s

Acetylén som zatial nenašiel

Mám dotaz ako zistím vzdialenosť do akej sa šíri tlaková vlna a jej silu?

2 QNX:

Trochu jsi se upsal

Proud musí být cca 2V a stejnosměrný

H2 se da ziskat (I kdyz trochu s vodni parou) prece kdyz rozpustite krtka (NaOH) ve vode a hodite do toho par kouli alobalu... Vznika?: NaOH + Al -> Al(OH)3 + Na... Na + H2O -> H2 + NaOH .... (Rovnice je poze priblizna) Plynu takto nevyrobite moc, ale balonek se s tim naplnit da - je to rychle, jednoduche a neefektivni... nejlepe se to podle me hodi, kdyz chcete nekomu ukazat pokus, jmenujici se stekajici pes.

Dovolil bych si jen malou pedantskou poznámku... Ta rovnice o příspěvěk výše není pouze přibližná, ale je to úplná volovina .

Reakcí hliníku s alkalickým hydroxidem (NaOH, KOH) vzniká tetrahydroxohlinitan(komplexní sloučenina) a vodík:

2NaOH + 2Al + 6H2O -> 2Na[Al(OH)4] + 3H2

pussylala: Nojo, proud stejnosměrný, napětí cca 2V.

Přátelé, nemohu to sice doložit teorií, ale několik praktických zkušeností se směsí acetylen + kyslík. Ideální poměr je přesně takový,jakým se svařuje. A co se týká účinků: sáček od tatranky(cca 2dl) lze naprosto bezpečně odpálit v ruce s rukavicí. Napustit sáček, zakroutit, propíchnout nažhaveným drátem. V uších píská asi 2min. 1l směsi parádně vystřelí gumový silentblok z ocelové routy. Sáček PE 1-5l dá sice slušnou ránu, ale nezanechá na podlaze žádné stopy. 10-15l kanystr z tenkého plechu nadzvedne karoserii od Š120, ale nijak viditelně nepoškodí. Sklo a střecha auta vydrží docela dost. Není-li směs ve správném poměru, neudělá buď nic, nebo jen hoří a více či méně černě kouří.

A jak je to s vodikem? Co udela igelitka naplnena treba 5l smesi vodiku + kyslik? Nemam moc predstavu co by se mi mohlo stat pri nechtenem vybuchu. Urcite by na tom byly spatne usi, ale to se da do jiste miry vyresit vatovymi ucpavkami. Muze to ale treba i utrhat prsty?

ale spálený vlasy a obočí, to je pak sranda
Spolužákovi předčasně bouchl od vajgla pytel asi 15 l vodíku nebo asi metanu s kyslíkem. Nechtělo se to vznášet, on tvrdil, že jak to poletí a zapálí provázek a bude to zápalná šňůra. A asi to taky někde foukalo. Vítr mu to hodil do tváře. Perda slušná, ale zmijovka přes uši s vaťákem to částečně zachránily.

Myslim si,ze vybuch stech.zmesi napr C2h2+O2, alebo H2+O2 prsty o objeme ako pise Spider 5 litrov prsty neodtrhne. Ucinok na prsty bude skor tepelny = popaleniny.
Teoreticky zapalenie zmesi v dutine vytvorenej z dlani oproti sebe (cca 0,2-0,3l) tieto dlane od seba ako keby "odtlaci" a viac ci menej dojde k popaleniu najma vnutornych casti dlani ale nedojde k trhaniu prstov(opat brizancia versus ucinnost) ani k strhnutiu makkych casti tkaniva z kosti.
Celkom inak by dopadlo pri hlbokom nadychnuti sa takej zmesi a lahkom fuknuti na horiaci zapalovac tesne pred ustami .... Vysledny efekt urcite nebude v style pluvac ohna ala fakir :skull: :skull:
Clovek, (ktory by mal tu smolu) stojaci uprostred miestnosti naplnenej zmesou by utrpel popaleniny celeho tela dost vysokeho stupna no a prejavily by sa ucinky vyssieho tlaku min.prerazene bubienky (co je vsak v porovnani s popaleninami pomerne bezvyznamne )
Urcite nedojde k nejakemu "roztrhaniu na kusy"

Ked som zacinal s chemiou som robil aj takyto pokus:
Do vrchnaka na 0,7l zavaraciu flasu som urobil 3 male otvory, cez 2 som viedol vodice k elektrodam (material - hociaky kusok plechu co som doma nasiel), treti sluzil na hadicku(z prevzdusnovaca akvarii) nastavenu tak aby vnutorny koniec po nasadeni na flasu siahal tejto prave ku dnu. Druhy prisiel do inej prazdnej flase. Nakoniec som to okolo otvorov dotesnil z oboch stran plastelinou.
Ako zdroj trafo z autodrahy vstup 220V, vystup 0-12V plynule regulovatelny otocnym gombikom.
No a zostavalo naliat slanu vodu, zasrubovat vrchnak s elektrodami a hadickou a pustit trafo. Napatie som nastavil vizualne - kedy to od elektrod najviac bublalo
Koniec elektrolyzy (po asi 10-15 minutach) sa prejavil pretlacenim slanej vody cez hadicku do prazdnej flase. potom som len odpojil vodice, flasu zobral na balkon a na vzdialenost= napriamenou pazou(ovsem po predch.odsrobovani vrchnaka) pomocou zapalky zapalil.
Vysledky: zvukovy efekt bol slusny,hlboky s dlhou ozvenou, sprevadzany kratkym svetlooranzovym plamenom".Okrem toho mi obcas trochu zalahlo v usiach(ale inac bez trvalych nasledkov, hoci moje okolie ma niekedy iny nazor...
V pripade, ze by som (nejakym sposobom) zmes zapalil s nasrubovanym viekom, by som sa urcite postavil trochu dalej...(tu flasu by na dalsiu elektrolyzu asi uz neslo pouzit)



Ohen je dobry sluha, ale zly pan.

Mám praktickú skúsenosť s kombináciou acetylén+kyslík.
Na praxi sme naplnili veľký kvetináč touto zmesom náhodov vo správnom pomere.
(to sme ešte nevedely čo nastane ), no a potom som to zhora ku malej dierke priložil benzínový zapaľovač
a asi za 0.2 sekundy sa ozvala poriadna rana, kvetináč roztrhlo a dostal som črepinamy do brucha a do ruky,
spolužiak dostal črepiny do tváre a krku(našťastie nie do oka). Potom som asi minútu slabo počul a bol som v šoku.
Ruka sa mi zahojila asi za 2 týždne, zapaľovač to neprežil a odvtedy si aj 3x rozmislím čo robím a čo sa môže stať.

Stenly - sú exoti, čo podobný systém dotiahli až k pochybnej "dokonalosti".
Používa sa na to plastová fľaše, čím väčšia, tým lepšie (ligu vedie fľaša na 5 litrov oleja). Cez prepichnuté viečko sa pretiahne kábel aspoň štvoržilový - na dvoch vodičoch sú napájkované elektródy, na dalších dvoch malá objímka.
Fľaša sa naplní vodou (niektorý dávajú slabý roztok NaOH), do objímky sa vloží opatrne rozbitá 3,5V žiarovka a celá zostava sa vloží do fľaše. Tá sa následne otočí hore dnom a vhodne podoprie. Vznikajúci plyn postupne vytlačí vodu netesnosťou/štrbinou okolo káblu von, žiarovčička sa vynorí z vody a tým je udelátor pripravený na buum.